"Věrný, pravdivý, čistý a šťastný buď pro všechny dny"

Petr Konstantin Danov - Beinsa Douno (1864 - 1944)

Petr Konstantin Danov se narodil 11. července 1864 ve vesnici Nikolajevka ve Varenském kraji. Bulharsko bylo v té době stále ještě v područí osmanské říše. V této době bojů za osvobození poznával životy prostých lidí i životy lidí vyšších vrstev společnosti. V každé situaci nalézal řešení, jak vystoupit z vězení nejen vnějšího, ale především vnitřního, z vězení mysli, ve kterém nacházel bulharský národ, Slovanstvo, jako i celý svět. Po vnitřní soustředěné práci se věnoval pod vedením Božího Ducha veřejné práci v mnoha rovinách. Stal se zakladatelem duchovního hnutí Bílé Bratrstvo, za svého života na Zemi inspiroval a stále inspiruje mnohé duchovní učitele a tisíce a tisíce žáků, kteří dále pracují na rozšiřivání jeho idejí a myšlenek po celém světě.

Slovo: Velké dílo závažného duchovního významu bylo vytvořeno prostřednictvím přednášek a besed. Při kterých bylo uplatněno Jeho umění vnitřní myšlenkové komunikace, Tyto projevy slova byly zachyceny ve všech možných situacích. Od soukromých rozhovorů až po přednášky na sjezdových dnech.

Hudba: Učitel objasnil velmi důležitý úkol hudby v budoucí kultuře. Přinesl asi na 150 písní a melodií.

Pohyb: Dalším velmi důležitým prvkem duchovního pokroku je fyzické cvičení (např. Paneurytmium). V tomto cvičení jde o práci s kosmickými energiemi. V kombinaci s hudbou a slovem vytváří komplexní metodu pro sebezdokonalování s příznivým působením na svět!

Rilská jezera

 

Níže uvádím kapitoly z knihy 'Učitel - Rozhovory u Sedmi Rilských jezer'. Jde o záznamy přednášek, které měl pan Petr Konstantin Danov ve třicátých létech minulého století v horách v Bulharsku. V oblasti vysoko položených horských jezer se scházel opakovaně s přáteli, aby jim předával a s nimi živě spoluprožíval výjimečně hluboké poznání jednoduchých duchovních zákonů a principů ve stvoření, poznání života.

Srdečně Jiří Sedláček

 

 

" ... Jakmile dojde k rozdvojení, řekněte:

Bůh je Láska! Pokud ten stav nepřestane, řekněte: Bůh je Moudrost! Pokud ještě nepřestane, řekněte: Bůh je Pravda! Pokud to stále bude pokračovat, řekněte: Bůh je Duch! Nechejte pak ta slova, aby působila, a nesnažte se o jejich vysvětlení. ... "  P. K. Danov

 

 

Petr Konstantin Danov - Přednášky

 

 

" ... Když se ráno probudíš, pomysli si na svou svobodu, na svou sílu, na svoje světlo a svoji dobrotu, laskavost. V těch je Hospodin. Pozdravíš Jej a řekneš Mu: "Hospodine, děkuji Ti, že jsi mi dal svobodu, sílu, světlo a laskavost." Večer si řekni opět tutéž modlitbu. A druhý den ráno zase. Pokud jsi svoboden, Hospodin ti odpoví. Řekne ti: "Dítě moje, chraň si po celý den svobodu, kterou jsem ti dal. ... " P. K. Danov

Slovo

 

Rozhovory u Sedmi Rilských jezer

Existuje živé vědění, které neustále vychází z Velikého Rozumného Centra. Kráčí ruku v ruce se samotným životem, je od něho neoddělitelné a je nositelem jeho síly. Učitel podává vědění tak bezprostředně, svobodně, jako slunce dává své světlo a teplo, jako hojný pramen rozdává své vody a má radost, že přináší užitek tak jako jako plodný strom nabízí své ovoce. Moudrost, která dnes přichází, je od Boha. Láska, která se dnes objevuje, je od Boha. Pravda, která je dnes odhalována, je od Boha.

 

Slovo a život našeho milovaného Učitele tvořily jednotu. Okolo Učitele bylo vždy světlo a teplo, slunečno stále a pořád. Okolo Něho byl vždy svěží lehký pohyb jako na vysokém horském vrcholku. V okamžicích mlčení, ve světlém míru, který jej obklopoval, jsme dokonce cítili mohutné chvění proudící myšlenky, něco jako chvění v době nejčasnějších ranních červánků zvěstujících příchod nového dne.

Rozhovory s Učitelem jsou zachyceny přirozeně, ať již byly vedeny při jakékoliv příležitosti kdy jsme s Ním byli; z doby našeho cestování, z doby odpočinku, z doby obědů a po nich, ze setkání s přáteli. Vždy to byly otázky živé, které vznikaly jako by sami od sebe a ve většině případů, aniž by Mu je kladli. Učitel pomocí intuitivního nahlédnutí zachycoval v lidské duši uzrálé otázky, viděl, kde na své cestě člověk klopýtá, kde ho tíží některá stará interní chápání a představy zděděné z minulosti a překážející mu v jeho růstu. V takových případech citlivou rukou odstraňoval překážky, nebo prostě jen osvětlil cestu a všechno pak šlo dobře.

Lidské myšlenky, city a přání tíhnou k jistým centrům, jako jsou města, vesnice. Ony představují prostředí ve kterém je člověk potopen. Toto prostředí není pro něj vždy příznivé. Pro člověka je nezbytné, aby občas z tohoto prostředí vyšel a vešel do bezprostředního kontaktu se silami přírody, aby se mohl pročistit, obnovit, upevnit, načerpat inspirace a síly pro práci. Učitel nás se svými hlubokými znalostmi uváděl do království přírody a ve svých besedách a rozhovorech vrhal hojnost světla na důležité otázky života. Ve společném soužití, které se tam organizovalo - společné modlitby, obědy, učení, práce - se prováděly malé experimenty pro použití v životě, zkoušely se metody pro práci - metody získané ze živé, rozumné přírody.

Hory nejsou pouze zeměpisná místa. Každé pohoří, každá hora i údolí odpovídají jistým oblastem v duchovním světě, a to podle sil, které tam působí. Hory jsou centra mohutných kosmických sil. Jsou jako mozkové závity, v nichž se projevuje lidská inteligence a myšlení. Velké kultury vznikaly vždy v sousedství hor. Výstup na hory pro nás nebyl vycházkou nebo sportem. Byl to vstup do nových podmínek pro práci a učení. Učitel to vyjadřoval takto: "My nechodíme do hor jen kvůli čistému vzduchu a slunci, ale abychom vyjádřili svou lásku k Bohu."

Učitel pečlivě vybíral a připravoval podmínky, vnější i vnitřní, aby mohl sdělit známé pravdy. Čekával na nejvhodnější chvíli, to znamená na ten okamžik v rozumném životě, kdy síly, které tam působily, byly právě tomuto účelu nápomocny. Tak jako přírodovědec může podle skromných historických stop, které život zanechal před milióny let, vytvořit obraz minulosti, tak i ten kdo má vědomosti a jasnovidnost, může vidět na samém počátku daného problému konstelaci sil, které v onom okamžiku tehdy působily, jejich spojení a vzájemný vztah.

Život okolo Učitele probíhal v onom bezprostředním kosmickém rytmu jako výraz života Celku.  Učitel jako živý, božský centr, přitahoval ony síly, ony elementy nezbytné k vyzvednutí, osvětlení a rozřešení dané otázky, a to v určitém čase a v souhlasu s věčným rytmem života. Protože dokonalost se projevuje v tom, že budeme v souhlasu s Velikým, Nekonečným.

Někdy se okolo Učitele vytvářelo zvláštní spojení sil, neboť každý člověk je nositelem jistých sil živé rozumné přírody, představitelem jistých idejí. Tehdy Učitel řešil a usmiřoval prastaré protiklady a konflikty, přičemž usměrňoval síly k pravé Božské cestě. Tehdy působil jako centrum, skrze které se projevoval Veliký Rozumný Počátek.

Antické národy prohlašovaly: "Jaký je nahoře, takový je dole", my překládáme: "Jaký je uvnitř, takový je i vně."

Učitel využíval i těch nejmenších podmínek, které Mu rozumná příroda dala k dispozici. Vyznačoval se pozorností ke všemu. Častokrát viděl, ve zdánlivě nejmenších projevech sdělení vůle Věčného. Z těch se radoval nejvíce, z malé Božské jiskry v nich. Jsou jako semínka, která se v budoucnosti rozvinou a přinesou plod. Učitel rozuměl jazyku malých věcí, skrze které rozumný svět nejčastěji promlouvá. Slyšel "tichý hlas". Někdy obracel naši pozornost k malým projevům života, vysvětloval jejich význam a smysl, ale kolem velkých a hlučných jevů procházel lhostějně, jako by jim nepřisuzoval žádného významu. Velké jevy jsou dokončenými díly. A když jsou výrazem lidské ješitnosti, ctižádostivosti a prospěchářství, zůstavají neplodnými.

Vše co se dělo kolem Učitele, nabývalo hlubokého smyslu a významu, neboť život se projevoval ve své plnosti a celistvosti. Od svých nejmenších až do svých největších projevů je jediným a nedělitelným. V něm se může zachytit mohutný kosmický rytmus - puls milujícího Srdce Věčného.

Existuje proud života, který vychází z Velikého Rozumného Centra, je přijímán všemi Vznešenými Bytostmi a postupně se předává až těm nejmenším. Můžeme jej nejlépe připodobnit ke světlu, které je vždy nové, neopakovatelné, všechno staví, zvětšuje a zesiluje. Mnohé z rozhovorů představují slovní výraz této proudící myšlenky, která nyní poprvé odkrývá lidskému vědomí.  Je to "nebeský chléb" bez nehož duše hladovějí. Proto taky všichni, kteří poznali Učitele, směřovali k tomu, aby byli blízko Něho. Rozhovory u Sedmi rilských jezer jsou jen malou částí z bohatství, které nám Učitel odhalil za doby našeho života s Ním, v době pobytu na Rile.

(první kapitola z knihy Rozhovory u Sedmi Rilských jezer)

 

Hudba

 

 

"Nemůže být hudba tam kde není moudrost a spravedlnost, tedy rozumý přístup k životu. Je potřeba prostudovat účinek každého jednotlivého tónu, stejně jako sedmi barev světelného spektra. Člověk nemůže být žákem bez správného vnímání hudby. Lidská mysl je vybudována na zákonech hudby. Láska je největší hudební symfonie. Nad tuto symfonii není v životě nic vyššího.

Stačí, abyste mrtvému zazpívali jeden tón, který je nositelem života a vztane z mrtvých!

 

V hudbě existují tóny, které mohou zastavit bouři. Nemohou však být užity vždy, protože by v jiných situacích znamenaly zlo. Kdyby byla bouře zastavena, mohlo by dojít k velkému neštěstí. Člověk získává zpěvem svobodu. Existuje spojení mezi zpěvem a lidskou myslí. Když člověk zpívá, dotýká se svých myšlenek i citů. Na jeho schopnosti zpívat záleží jeho myšlení i jeho schopnost lásky.

Když spisovatel dospěje ve svém myšlení až ke krajní hranici, stává se z něj buď hudebník anebo básník. Když hudba dospěje ke své krajní hranici, stává se z ní modlitba. Tichý zpěv naznačuje, že cosi přichází z velké dálky, až z Božského světa. Hlasitý zpěv je příznakem, že to něco jde z blízka, z hmotného světa.

Lidé nerozvíjejí svůj hudební cit. Následkem toho je, že jsou vyčerpaní a nervózní. Hudba je nositelkou vyšší kultury. Do hudby se dnes dostává nový rytmus, jde o sjednocení západní a východní kultury. Egypt, Chaldej ... staré kultury znaly hudbu, která byla involuční. Teď se začíná objevovat evoluční hudba. Tehdy se zapadalo do stále větší hustoty hmoty, vše se tříštilo. Nyní nastává rozšiřování, od malého se směřuje k většímu. Např. bulharské národní písně byly dříve náboženskými tanci, později se z nich staly sborové písně. Budoucnost přináší slovanské hudbě veliký rozmach.

Bylo by výborné uspořádat koncert s názvem "Nová hudba". Pomocí nové hudby chci vrátit vašin tvářím krásu. Nové zvítězí pomocí hudby! Z neviditelného světa přijdou hudebníci, kteří zorganizují svět! Svět se napraví skrze hudbu.

Hudba Bachova vyjadřuje pohyb v přírodě, prameny, vítr, růst květin ...a pod. Kdo se chce seznámit s přírodou, ať hraje Bacha. Kdo chce omládnout a být jako dítě, ať hraje Mozarta. Hudba Beethovena znázorňuje boj lidského ducha s prostředím. Kdo chce zesílit svoji vůli a být smělý, ať hraje Beethovena. Kdo chce poznat srdce muže a ženy, ať hraje Chopina. Wágnerova hudba je hudbou slávy, ne obyčejné, ale té, o níž se hovoří ve verši: "Nehledej slávu mezi lidmi, ale u Boha". ... Händel a jíní jsou jen komentátoři.

Hudba má sloužit jako výchovný prostředek. Ten, kterého nepostihl žádný smutek, ten nemůže krásně zpívat. Ten, který jím prošel, získává hloubku. Kdo zpívá obyčejným způsobem, podobá se nalíčenému člověku. Neprožívá to hluboce. Když člověk zpívá duchovní písně, ať otevře svou duši jako květina Božskému světu a má vnímání nevinného a rozumného dítěte."

 

 

 

 

 

 

 

Pohyb

 

Paneurytmium

Po ukončení paneurytmia u "Jezera Čistoty" se o něm Učitel rozhovořil: Je potřeba se seznámit s vědeckou stránkou paneurytmia. Příroda chce, aby se s nejmenší námahou dosáhlo co největších výsledků. V paneurytmiu  jsou zaktivizovány síly rozumu, srdce a vůle pracovat v harmonii. Skrze paneurytmium se ukáže lidem, jak mají přijímat síly přírody. Cvičíme je ráno, protože to je doba těch nejpříznivějších podmínek - v období od 22. března do 22. září. Jak káže zákon evoluce, začínáme tělem.

 

 

Pohyby paneurytmia jsou současně mechanické, organické i psychické. Můžeme hovořit ke každému, kdo je schopen pochopit tyto pohyby, neboť mají velký vliv na lidské vědomí. Přeměňují se na vnitřní psychické síly.

Pokud během cvičení držíte ruce uvolněně, nedochází k žádnému kontaktu se silami přírody. Ruce musíme držet napjaté. Teprve pak nám cvičení pomůže ke styku se silami přírody. Někdy zase při cvičení přemýšlíte o obyčejných věcech; o domě, o penězích a pod.. Při cvičení musí být vaše mysl koncentrována. Pohyb je život. Bez pohybu se život nemůže projevit. Pohyb musí být rozumný. Pohneš se třeba jen o jeden centimetr, musí to však mít svůj cíl, musí to být za určitým účelem. V pohybu je síla. Proto skrze něj dosáhnete harmonie se všemi rozumnými bytostmi, které se pohybují. V této harmonii tkví síla. Pokud nenavážete spojení s těmito bytostmi, budete ustavičně neorganizovaní a vaším světem bude svět konfliktů.

Když cvičíte paneurytmium, vaše pohyby ať nejsou ani příliš rychlé, ani příliš pomalé. Veďte svou myšlenku do ruky, která je v předu a je namířena vzhůru i do levé ruky, která je vzadu a je namířena dolů. A když ruce spustíte, veďte opět svou myšlenku do nich a energie projde středem Země. Když jsou ruce namířeny vzhůru, projde středem Slunce.

Říkám vám pouze obecné principy. Během cvičení vás nechám svobodné, abyste se sami tomu naučili a přivykli. Vysílejte svoji myšlenku skrze své ruce a nohy. Uvědomte si, že nekonečno se pohybuje skrze vás.

Při pohybech spěcháte - rychle, rychle mít cvičení za sebou. Někdy stačí zacvičit tři části, ale pozorně a uvědoměle. Když se gymnastická cvičení dělají příliš rychle, není z toho užitek. Musejí se provádět volně, s plnou účastí rozumu. Uvědomění přitahuje energii. Když člověk vykročí pravou nohou, nebo se něčeho chopí pravou rukou, uvádí do činnosti určité síly v přírodě. Když vykročí nebo se něčeho chopí levou nohou a rukou, uvádí do činnosti opačné síly v přírodě.

Když zvednete ruku do výše, ať tvoří úhel 45 stupňů. Ani víc, ani méně. Při úhlu 45 stupňů je náš stav nejharmoničtější. Stejně tak i ruka, která směřuje do zadu musí tvořit úhel 45 stupňů. Když je úhel rukou 45 stupňů dopředu i dozadu, dochází ke správnému pohybu, ke kruhovitému pohybu elekromagnetických energií: Tento kruh obklopuje celé tělo - zepředu, zezadu, shora i zdola. Když je vytvořen správně, člověk pociťuje dobrou náladu. Rytmus musí být stejnoměrný. Stoupejte na prsty, ne na paty. Nejdříve na prsty a pak teprve na paty. Pokud napřed stanete na paty, dochází k otřesům v míše. Když zvedáte ruku nahoru, první pohyb ruky musí být do horizontální polohy a teprve pak ji můžete zvednout. První část ruky označuje Božský svět, střední část duchovní svět, spodní část označuje hmotný svět. Když rukama pohybujete, projektujete si do nich svůj rozum, svoji duši.

Cvičení paneurytmia provádíme tak, jak je provádějí na onom světě. Nejsou jen tak vymyšlená, jsou tam nahoře ofotografována. Mohou se provádět i jiná cvičení, ale sami byste viděli ten rozdíl. Protože v těchto našich cvičeních je sjednocen a spojen fyzický, duchovní i Božský svět. Existuje přelévání z jednoho světa do druhého. Z fyzického hlediska je světec virtuosem, podle duchovního nikoli. Fyzické pohyby musí nabýt rovnováhu s pohybem citů a myšlenek. Musí nastat vzájemná harmonie. Pak se i rozpory, které dnes máme, nadobro ztratí. Například dvě osoby žijí v disharmonii. Stačí, aby si spolu zazpívali a disharmonie se ztratí.

Každé cvičení je psycho-fyziologickým aktem. Každou myšlenku, každou energii je nutno ztělesnit, aby dosáhla svého určení. Pokud vládnete svou rukou v jakémkoliv směru, je vaše vůle normální. Pokud ne, jste zasažen rozumovým, srdečním či volním defektem. A pak musíte provádět cvičení den co den, abyste defekty odstranili. Tato cvičení vám pomohou korigovat myšlenky i city.

Až zreguluješ energii svých nohou, dojde k vzájemnému poměru mezi zemí a tebou, protože energie nohou jsou spojeny s centrem země. Předtím nebyl správný vztah mezi tvými energiemi a energiemi země. Existuje vzájemný poměr mezi zemí a sluncem. I tento poměr je rozumný. Je nutno, abys vytvořil správný vztah mezi sebou a zemí. Při chůzi budete na toto myslet a bude vám příjemně.

Náš nervový systém je i nyní ve vývoji. Ještě jsme vývoj svého nervového systému neukončili. V každém životě se vytvářejí nové nervové odbočky, nové nervové elementy a tvoří se orgány pro nové ideje. Proto musíme chránit mozkový systém.

Někomu je zatěžko cvičit. Nepochopil.

Ať jsou cvičení jakákoliv, pokud jsou schopna v člověku koordinovat energii země a slunce, jsou dobrá. Taková, která to nemohou způsobit, jsou nepotřebná. Potkáte člověka, který je zkoordinovaný s energií slunce a země. Vidíte, že se podobá rozkvetlému květu, uzrálému plodu. Náboženství měla původně za cíl zkoordinovat se zemskými a nebeskými energiemi. A teď, když ztratila svůj prvotní význam, chtějí učinit člověka dobrým. Když jej nemůžeš zkoordinovat, jak jej můžeš učinit dobrým? Pokud nenaladíš housle, jak můžeš zahrát něco krásného? Nejdříve jej naladíš a teprve pak přichází druhý proces - hraní. Zatím se učíte prvnímu procesu - ladění, koordinování. Je to to nejsnadnější. Každý to může dokázat. Ráno si nejprve zacvičíš s rukama a nohama. Po celý den se ti bude dobře dařit. Bůh a všichni dobří lidé budou s tebou.

Světový harmonický pohyb celého Bytí, to je paneurytmium. Pokud člověk ta cvičení provádí, je v harmonii s celým Bytím. Přijímá Boží požehnání, protože všechno je Boží. Když při paneurytmických cvičeních stoupáte na tu či onu nohu, stimulujete tím čakry a dochází ke střídání kladných a záporných proudů, k tvůrčímu budujícímu úsilí. Při paneurytmiu se myšlenka spojuje s hudbou a pohybem. Musíte hrát, abyste omládli. Pomocí paneurytmia člověk postupně nabývá měkkosti. Tyto paneurytmické pohyby jsou rozumné. Jsou to přípravné pohyby. Mají magickou moc a ovlivňují celý svět, nejen nás. Paneurytmické pohyby jsou vztahy z přírody, z vesmíru a jsou v harmonii s kosmickým rytmem.