"Vůle je jedinou branou, kudy může do nás vniknout hřích; jiné brány není."

     Páter Pius z Pietrelciny (1887 - 1968)

Páter Pius (vlastním jménem Francesco Forgione) se narodil se 25.května 1887 v Pietrelcině, u Beneventa v jižní Itálii. 22. ledna 1903 vstoupil do noviciátu kapucínů a přijal řeholní jméno Pius. 22.1.1904 skládá první řeholní sliby, 22.1.1907 pak věčné sliby. Mezitím si doplnil středoškolská studia a začal studovat filozofii a teologii. V tomto období se objevily jeho zdravotní problémy. Přepadaly ho náhlé horečnaté stavy, při kterých stoupající rtuť trhala normální teploměry (při použití koupelnového teploměru mu naměřili teplotu 48 °C). Záhadné horečnaté stavy stejně náhle přestávaly. Vyčerpaný a vyhublý bratr Pio trávil celé měsíce doma u rodičů.
Roku 1915 vstoupila Itálie do války. Páter Pius píše: "Hrůzy války mi vrtají mozek... Myslím, že už dále nemohu...". Modlil se, obětoval se Bohu pro lásku... 20.září 1915 dostal tzv. neviditelná stigmata. Pobýval tehdy na vinici u rodičů v malé slaměné chýšce, kterou si tam udělal pro chvíle modlitby a studia. Nebylo vidět rány, ale cítil bolest, jakoby měl proražené ruce, nohy a bok. ..
          Z jeho dopisu z roku 1918: "Bože, od té doby přlo už dvacet roků... Viděl jsem ty hořké slzy, kterými jsem jako chlapec smáčíval své polštáře... Přál jsem si raději zemřít než nejít za tím hlasem... za tvým hlasem..." Musel však zápasit se svou lidskou přirozeností. Psal: "...cítil jsem, jak se ve mně bijí dvě síly a trhají mi srdce. Svět mě chtěl pro sebe a Bůh mě volal žít novým životem... Ale kde jenom vzít sílu odporovat tomuto světu, který není tvým?... Pak jsi přel ty, podal jsi mi svou ruku a dovedl mě tam, kam jsi mě volal."
          5. srpna 1918 zpovídal páter Pius chlapce-aspiranty. Najednou uviděl před svým duchovním zrakem tajemnou osobnost. Zmocnila se ho přitom veliká hrůza. Svému duchovnímu opatrovníkovi napsal: "Osobnost měla v rukou cosi jako dlouhatánské kopí s ostrým hrotem a z hrotu sršel oheň. Všechno se odehrálo v jediném okamžiku - osobnost mi vši silou vrazila kopí do duše... Taktak jsem mohl zanaříkat, cítil jsem, že umírám... Chlapec, kterého jsem právě zpovídal, jsem poslal pryč, bylo mi tak zle, že jsem nebyl schopen zpovídat. A tato muka šla se mnou stále až do 7.srpna... Rána je v hloubi duše, stále je otevřená a stále bolí..."
          20.září 1918 dostává páter Pius viditelná stigmata. V říjnu 1918 píše svému zpovědníkovi: "Jak jen Vám to na Vaši žádost vysvětlit, jak vůbec došlo k mému ukřování? Můj Bože, jak se cítím zmatený a malý, když mám vyjevit, co jsi uskutečnil na tomto bídném stvoření... Bylo to ráno 20.září. Modlil jsem se po mši svaté na chóru. Tu se mě zmocnilo cosi nevýslovného, jako když člověk odpočívá, cosi jako sladký sen. Tělo a duše se ocitly ve stavu nepopsatelného pokoje. I okolo mě echno hluboce mlčelo. Cítil jsem hluboký, hluboký mír a současně jsem byl ochoten dát Bohu všechno, úplně echno, ba přijmout ješi vlastní zničení. Toto vše se odehrávalo najednou, jakoby bleskem... Byl jsem před tajemnou osobností. Podobala se té, kterou jsem viděl 5.srpna večer. Lišila se od té jenom tím, že jí krvácely ruce, nohy a bok. Vidět ji naplňuje člověka hrůzou a nemohu vyjádřit, co jsem tehdy cítil. Cítil jsem, že umírám. A jistě bych byl i umřel, kdyby Pán nebyl přiskočil na pomoc mému srdci, které se divoce zmítalo v hrudi. Tajemná osobnost se potom vzdálila a já zpozoroval, že mám proražené ruce, nohy a bok, a že tyto rány krvácejí. Můžete si představit muka, která jsem cítil a cítím neustále, téměř den co den. Rána na boku krvácí ustavič, a to zvláště od čtvrtka do soboty..."

 

Panorama - San Govanni Rotondo

 

"Pane, svou minulost svěřuji tvému milosrdenství, svou přítomnost tvé lásce a svou budoucnost tvé prozřetelnosti."
páter Pius

 

 

Muž bolesti a lásky

Ze života pátera Pia

27.09.2015 16:14
Úvodem U pátera Pia jsem strávil celkem devět měsíců a chystám se nyní vyprávět o tom, čeho jsem byl svědkem a co jsem od věrohodných lidí slyšel. Jsou to věci těžko uvěřitelné; vybízím proto každého, aby se jel na místo osobně přesvědčit. Dějí se zázraky? Stačí se rozhlédnout a najdeme jich...

Páter Pius slouží mši svatou

27.09.2015 16:12
Denně slouží páter Pio mši svatou od 5 hodin ráno; lidé však čekají před kostelem už od jedné, modlí se a zpívají, dokud se neotevře; nejednou jsem to zažil. Každý si rád přivstane, jen aby se dostal blízko k oltáři pátera Pia. I ten vstává časně; na mši svatou se totiž připravuje celé...

Silné zážitky v přítomnosti pátera Pia

27.09.2015 15:12
Každý máme své přátele a nepřátele - má je i páter Pio. Není učedník nad Mistra; i Ježíše pronásledovala lidská zloba a přibila jej na kříž. Páter Pius bývá nenáviděn, neboť je pro mnoho lidí vykřičníkem, ukazuje se, že nežijí tak jak by měli. Kdysi jelo podél kláštera autotaxi; cestující se počal...

Páter Pius ve styku s lidmi

27.09.2015 14:45
"Komu hříchy odpustíte, těm budou odpuštěny; komu je však zadržíte, těm zůstanou" (evangelium sv. Jana; 20-23)Ježíš dal apoštolům a jejich nástupcům tuto moc. Proto i páter Pius zpovídá lidi, aby je smiřoval s Bohem. Je to jeho poslání. O příbězích z jeho zpovědnice jsme informováni od kajícníků,...

Páter Pius - onen svět a věčnost

27.09.2015 12:17
Ptal jsem se při zpovědi pátera Pia, zda by mi řekl, jak obstál před soudem Božím můj ve válce padlý bratr. Jeho obličej se rozjasnil: "Je už v nebesích u Pána!" - Mladý právník se tázal na svého před čtyřmi lety zemřelého děda. "Tvůj dědeček byl lékařem, a v tom povolání vykonal mnoho dobrých...

Pomoc hledající u pátera Pia

27.09.2015 11:24
Páteru Piovi přicházejí děkovat lidé ze všech zemí; jednou přijeli i manželé ze Švýcarska. Paní mi vyprávěla, že těžce stonala s páteří, trpěla hrozné bolesti a musela spát na prknech stále na témž boku; odborníci si s ní nevěděli rady. Příbuzní jí půjčili knihu o páteru Piovi; předtím o něm...

Ježíšova agónie v Getsemanské zahradě

22.07.2015 17:43
      - Rozjímání pátera Pia z Pietrelciny -      Nejbožštější Duchu, rozněť a zapal mě v rozjímání o Ježíšově utrpení, pomoz mi proniknout do tohoto tajemství lásky a utrpení Boha, který je oblečen do našeho lidství, trpí, je v agónii a umírá z lásky ke stvořenému!...

Z myšlenek pátera Pia

13.07.2015 18:54
....(bude postupně dopněno)

Páter Pius ponořený do modlitby před obrazem Panny Marie

Desatero pátera Pia

 1. Představme si každé ráno Ježíše, v Srdci tichého a pokorného.

 2. Uchovejme si svou duši i svou tvář stále v jasu ve kterém sami jsme.

 3. Přemýšlejme každé ráno před Bohem, co bysme měli udělat, abysme poskytli svému bližnímu pomoc a útěchu.

 4. Předvídejme tu chvíli, kdy je potřeba se přemáhat, abychom byli stále ochotni odpouštět urážky.

 5. Buďme shovívaví k nedostatkům a chybám druhých. Uznávejme dobré vlastnosti druhých. Naučme se trpělivě snášet těžkosti druhých.

 6. Přivykejme laskavým výrazům, pozdravům, úsměvům při střetnutí a jiným formám křesťanské zdvořilosti

 7. Ustupujme v nezásadních věcech mínění druhých

 8. Nic nevytýkejme bez přidání laskavého slova.

 9. Chovejme se tak, aby si lidé našich ctností vážili. Sami na ně neupozorňujme a hlavně neponižujme ty, kteří je nemají.

10. Když se proviníme, buďme ochotni požádat o odpuštění.

 

 

Sv. páter Pio řekl, že toho, kdo se rozhodne žít podle těchto pokynů, přijímá za svého duchovního syna - dceru, a zahrne jej do svých modliteb a do svého smírného utrpení.