Cesty k lásce

11.07.2015 15:28

Láska existuje v každém tvoru a pokud ji některý neprojevuje, znamená to, že mu ještě nebyly dány podmínky, aby jí projevil. Dokud je obilí v sýpce, nikoho nemá rádo. Sotva je ale zaseto, dostává se mu podmínek, aby se projevilo. A sotva se projeví, začne milovat. Dokud klíčí, je vystaveno velkým tlakům, utrpením.

K tomu, abychom věděli, kdy máme promluvit, jak myslet, jak cítit, musíme být rozumní - v tom tkví dokonalost. Bez toho se láska nemůže projevit! K získání Lásky potřebujeme skromnost. Dosáhnete-li skromnosti, přijde i vědění i Láska. Zbavte se myšlenky, že byste chtěli mít nad druhými převahu. Uvědomte si, že každý člověk, každá duše má možnost zušlechtit se a pozvednout.

Druhá metoda jak rozvinout lásku je, probudit v sobě velikou touhu po ní. Abyste po ní hladověli a žíznili, tak jako květina po životodárné vláze a slunečních paprscích. Ti kdo hladoví a žízní po Lásce, budou nasyceni. Chcete-li Lásku od Boha, může vám jí dát tolik, kolik budete chtít.

Nekolísejte v Lásce. Přicházejí dobré časy. Jsou už blizoučko. Zůstala již jen píď. Někdo se může zeptat:"Bude to tady?" Tady na zemi to bude. Praktická metoda na rozvinutí Lásky je následující: zasaďte několik třešňových stromů. Pečujte i o květiny, zvláště červené nebo i jiných barev. Po dvou třech létech pocítíte velmi příjemný pocit Lásky. Je to jedna z praktických metod za účelem rozvinutí Lásky. Zasaďte také melouny nebo jiné ovoce.

Každá rostlina má v sobě skryté síly. Fíkus vnáší do člověka klid. Pokud se chcete stát aktivní, pečujte o třešně. Pokud chcete rozvinout svoji víru, pečujte o švestky.

A tak chcete-li se rozvíjet, pečujte o ovocné stromy, květiny a zeleninu. Zalévejte ovocné stromy a říkejte si:"Jako já zalévám tyto stromy, ať i mne Hospodin zalije svým požehnáním." Chci vás naučit sloužit nejdříve rostlinám a pak lidem. Protože rostliny vás ocení. Člověk, který je připraven zalít několik stromů, je připraven přinést vodu i mnoha lidem. Ten kdo je věrný v malém, je věrný i ve velkém.

Každý z vás kdo chce být milován, musí v sobě mít Život, Čistotu a Rozumnost, které má Bůh. Má-li člověk tyto tři vlastnosti, bude vždy milován a dostane se mu i podmínek k projevení Lásky. V tom neplatí výjimky. Láskou rozumíme dokonalost. Když se dopustíme nějakého prohřešku, Láska se nemůže projevit!

Důležitou metodou k rozvinutí Lásky je sloužení Bohu. Ten kdo slouží Bohu, je schopen přijmout Lásku Boha, stává se k ní vnímavý. Budete-li sloužit Bohu, Bůh vás naučí milovat! Služte abyste posílili svoji Lásku! Sloužit Bohu znamená nechat Božské, aby přes tebe bez překážek procházelo.

Kdy k vám sestoupí andělé? Až budete sloužit Bohu.

Další metoda: v každém člověku se kterým se setkáte, najděte něco dobrého, co Bůh do něho vložil. První, co Láska žádá je: když někoho potkáte, abyste v jeho charakteru našli alespoň jeden povznešený rys, pro který byste si jej zamilovali. Myslete na druhé dobře! Člověk, když myslí dobře na druhé, myslí dobře i na sebe. Ozvěna každé vaší myšlenky se k vám zase vrátí zpátky. Jednoho dne jí pocítíte. Jestliže myslíte jen na něčí špatnou stránku, zanechá to stopu ve vašem mozku a vy se tomu člověku začnete podobat. Nemůžete utéct před zločinem.
Nejdříve se osvoboďte od všech podezření. Musíte mít porozumění. Co uvidíte, hned vás láká. Proč se musíte nechat svést? Proč se musíte špinit? Existuje zákon: připisujete-li někomu nějakou dobrou vlastnost, ta vlastnost přejde i na vás, když špatnou - také. Lepší je tedy vidět dobro, aby přešlo i na vás. Potkáte někoho a řeknete:"Ten nic nezná." Tento stav přejde i na vás. O člověku se nevyjadřujte, protože se tím vyjadřujete o práci Boha, a vy nevíte co z něj Bůh udělá. Bůh ještě neukončil svou práci na něm. I ty sám jsi ještě neukončenou prací Boha!
Pokud myslíte, že některý člověk je dobrý, a věříte tomu, svým vnějším jednáním takový být nemusí, ale poznáte, že po určité době projeví svou dobrotu. Nikdy u lidí nehledejte jejich nedostatky a nedokonalosti, protože se tím vydáváte na zpáteční cestu a škodíte tím sami sobě.
  
Je zákon: pokud i v tom nejhorším člověku, zločinci, zvířeti pocítíte přítomnost Boha, On se v něm projeví, ta bytost se probudí a stane se s ní radikální změna. Bůh v něm promluví. Můžeme dělat pokusy abychom se ubezpečili o síle tohoto Božského zákona. Tento zákon musíme uplatnit dennodenně ve svém životě, abychom pozvedli druhé a abychom tím pozvedli sami sebe.
  
Abychom člověka poznali, musíme k němu chovat dobré myšlenky a city. Musíme věci poznat po takové stránce, jak vypadají ve svém vnitřním Božském světě. Čím lepší myšlenky a přání vůči lidem budeme mít, tím silnější budeme na zemi. Jakmile ztratíme dobré myšlenky a přání vůči lidem, ztratíme i to nejkrásnější, co na zemi můžeme mít - naše vnitřní přátele a anděly pomocníky. A náš rozvoj závisí na těchto vnitřních přátelích. Každý ať si uvědomí, že jako je Bůh milující, shovívavý a dobrý, takoví máme být i my.
  
Když někdo zhřeší, neodsuzuj jej. Ty nevíš jestli hříšník je či není. Pokud jej budeš soudit, zcela jistě budeš postaven do téže situace. Nechvalte lidi, ani je nekárejte. Důležité je splnění Boží vůle. Pomlouvání se stalo velkým neduhem dnešního věku. Není nic horšího. Někdo říká: "Nežijeme dobře nepokročili jsme." V čem je tedy pokrok? Dnes jsem vyrostl o jeden prst. To bylo určeno na dnešek. Přemýšlet o dobrých rysech lidí a nikoho nekritizovat, to jistá metoda jak rozvinout Lásku.
  
Odtud začněte. Když hledáte v lidech dobré vlastnosti, tak je vlastně začínáte studovat. To je jedno pravidlo. I v sobě najdi to nejpěknější, svůj nejlepší rys, který Bůh do tebe vložil. Od toho začni. To znamená, poznávej sám sebe.
  
Druhá metoda pro rozvinutí Lásky je následující: Děkuj Bohu za to co ti dal, za možnosti které máš, za vše. Takovýmto způsobem přijmeš Boží Lásku. Pokud člověk jí a neděkuje Bohu, žije světským životem, pokud děkuje, žije Božským životem. Tak to je i se vším ostatním. Dokud si člověk neuvědomuje, že všechno co Bůh učinil je dobro, nemůže ničeho dosáhnout.
  
Celá nauka je, aby člověk byl spokojen. Nežádá se mnoho. Například přijdeš k pátému jezeru "Machabur". Celý den je toto jezero tvoje - je ti k dispozici. Ale když slunce zapadne, jezero ti již nepatří. Druhý den máš novou příležitost na tomto, nebo jiném místě. Po celý den ti může patřit celé páté jezero, fakticky je tvoje. Dnes je celé toto místo vaše, ale jen do večera.
  
Někdo je nespokojený, že není bohatý. Naložený kůň není tak svobodný, jako nenaložený. Když s něj sundají náklad, raduje se. A vy truchlíte, když s vás sejmou náklad. Bojujete o bohatství, slávu a vysoké postavení ve světě, ale to vše je mlýnský kámen - stanete se moukou a nedostanete nic, i kdyby vám slibovali kdoví co.
  
Hloupý se užírá nespokojeností, ale rozumný je stále spokojený. Pokud jsi nespokojen, znamená to, že patříš mezi ty hloupé, pokud jsi spokojen, jsi rozumný.
  
Když ráno vstáváte, děkujte Bohu, že vstáváte. Děkujte, že je chladno, děkujte, že slunce vyšlo, že se ohříváte u ohně. Děkujte za vnitřní dispozice, které vám Bůh dal. Vrátíte se do tábora - poděkujte Bohu za dnešní den, za dobro, které vám dal, za život, za rozum, za srdce, tělo, za vaše přátele.
  
Dám někomu porcelánovou misku. On řekne: "Já ji nechci." Není s ní spokojen, nechá ji. Při odstrčení ona padá a rozbije se. Mám ještě jednu misku, prasklou, dám mu tu.
  
Budiž vám příjemně, že žijete ne zemi, i když prožíváte mnoho hořkosti.
Život nemůže být špatný. Já pod pojmem "špatný život" rozumím toto: do života se vám nanesly usazeniny. Život sám o sobě však nemůže být špatný. Například tady sedíte a posloucháte mně. Kdybyste rozvinuli své schopnosti a soustředili svůj rozum, viděli byste, jaké poklady se skrývají tady v horách. Teď jen vidíte, že je vše schováno.
  
Až přijdete k opravdovému vědění, dozvíte se to. Takové poklady nejsou všude: jsou jen na zvláštních místech. Někdy jste jen tři prsty od takového místa. Poklady, které jsou v zemi ukryté, budou sloužit rozumným lidem, kteří budou plnit Boží vůli. Musíte se na věci dívat správně. A chraňte se před nepřirozenými city. Pokud na mě fouká vítr, vím, že dělá svou práci. Stejně tak, když je mlha. Víte, že když Mojžíš odešel na Sinaj, celá hora byla obklopena oblakem? Bůh je Láska v celém bytí. Když jsme s ním nespokojeni, On se od nás vzdálí a nechá nás samotné, tj. přeruší se spojení mezi Ním a vámi. Tehdy pocítíme velkou samotu. To je ještě strašnější.
  
Když jde člověk do hor s pocitem vděčnosti za vše, Rozumná příroda mu dává bohatství. Tehdy má podmínky, aby z ní mohl čerpat. Pokud je člověk dobře naladěn a spokojený se životem, je otevřen hornímu světu dobra a uzavřen pro dolní svět zla. Pokud je člověk duchem špatně naladěn a nespokojený se životem, je uzavřen pro horní svět dobra a otevřen dolnímu světu zla. Jedna sestra se ptá:
Proč Bůh dopustil, aby jedni lidé hřešili a druzí ne? Proč je to tak zařízeno? Bůh dává svobodu všem. Bůh dává svobodu komáru, aby tě bodnul a nasál krev, ale dává svobodu i tobě, abys ho odehnal. Pokud jsem rozumný, strčím do něj, pokud nejsem rozumný, nechám jej, aby mne kousl a pak řeknu: "Proč Hospodin dopustil, aby mne ten komár štípnul?"
Hospodin dal svobodu pokušiteli, aby tě pokoušel. Jsi-li rozumný, postavíš se na odpor. I dítě může spoutat siláka, pokud se silák nechá svázat. Pokud však dítě začne kolem něj ovíjet provaz, stačí, když si oddálí ruce, potom shodí provaz a osvobodí se. Pokušitel navštěvuje i ty nejsilnější.
  
A tak vděčnost vede k lásce. Člověk nemůže pochopit Lásku v celé její hloubce, dokud se mu idea Boha nestane jasná. Chcete projevit pravou Lásku, musíte tedy napravit svůj vztah k Bohu. Dokud příroda neožije před člověkem, nemůže pochopit Lásku. Aby příroda před tebou ožila, musíš všude vidět projev Moudrého, Boha! Mám mnoho co říci, ale jen lidem kteří jsou zajedno s Bohem. A tisíce let mohou jiní při mně sedět a neřeknu jim ani slovo. Znám lidi tak, jak ani sebe neznají. Znám i sám sebe.
  
Vědění přichází shora a odhaluje se před lidmi podle jejich vědomí, podle jejich duchovnosti.
Všechny formy existující v přírodě jsou jen abecedou jedné nauky, kterou je třeba znát, aby život nabyl smyslu. Dlouhá léta ji studujete. A čím hlouběji se do ní zahloubáváte, tím víc se před vámi oblast studia rozšiřuje.
Teď musíte napravit chyby svých předků. Vědění které získáváte je cenné. Řekněme, že někam jdete. Jste třeba výborným houslistou. Co budete dělat? Budete hrát. Budete pomáhat bližním. Celý svět kolem nás je konkrétním studiem. Všude, kde člověk přijde, se má učit. Skrze viditelné nás učí neviditelnému. Můžeme získat mnoho vědění, ale nejdůležitější je to vědění, kterého může člověk využít.
  
Co je to vědění? Já věděním rozumím třeba to, že pták může létat. Pokud nemůže létat, není to vědění. To znamená, že vědění je to, co můžeme uskutečnit. Vy potřebujete takové poznatky, které byste mohli prakticky uplatnit, ne jen hromadit ve svých rozumech, ale uplatnit je, aby přinesly mír. Člověk má mít čistotu, aby mu mohlo být svěřeno vědění. Máme i další metody pro práci. Jsou silné metody se kterými lze udělat cokoliv! Avšak abyste pochopili a použili tyto metody, potřebujete čistotu! Dejme tomu, že nějaký člověk má vřed a od něj se mu ušpinily šaty. Říkám mu: "Čisté šaty jsou připraveny, ale ještě je nedostaneš. Nejdříve se musí vyčistit tvoje krev a vředy se musí vyléčit. Teprve pak se můžeš obléci do těch nových, hezkých šatů, teprve pak můžeš použít těch silných metod pro práci."
  
V dnešních pozemských podmínkách musí mít člověk v sobě světýlko. Vy byste chtěli, aby se před vámi odkrylo nové vědění, nové poznatky. Ale k odkrývání dochází postupně. Představte si, že vystupujete na nějakou horu. Z vrcholku té hory lze spatřit celý kraj. Každá snaha, každý krok, vše směřuje k vrcholu té hory. Na samotném vrcholu se před vámi odkryje celý ten pohled. Všechno se uskuteční. Stejně tak každá vaše přispívá k dosažení vědění.
Říkáš: "Hospodin to udělá." Ale vy se musíte učit, co Hospodin vytvořil! Země je škola a ta má svoji náplň. Myslíš si o sobě, že jsi velmi rozumný, ale nakonec se dostaneš do první třídy, protože zjistí, že neznáš ani abecedu. Bude s tebou tak dlouho špatně nakládáno až se tvé vědomí probudí a ty pochopíš, že nic neznáš. Dvakrát třikrát se zrodíš, než to pochopíš. Proč trpíš? Protože nic neznáš! Příroda, když vidí, že někdo nerozumně nakládá s jejími energiemi, odejme mu je i s kapitálem.