Jak můžeme tvořit zázraky ...
01.12.2016 21:54
Právě primitivní výklad křesťanství je v tom, že Ježíš přišel, pro nás trpěl a zachránil nás. A li...dé ho napodobují. Již je vytvořen obraz: Já musím napodobovat Krista, já musím všechny zachraňovat, musím trpět a strádat pro lidi. A poté, co se děje? Trpím, strádám, zachraňuji a pak říkám: "Lidičky, už dost, ať nyní trpí jiní." Logika je velmi prostá.
Tak tedy Ježíš nepřišel proto, aby strádal a trpěl. Kristus přišel, aby naučil lidi milovat. A zároveň s učením, jak je třeba milovat, cítit Boha v sobě, absolutně přijímat Jeho vůli, absolutní vnitřní neagresivnost, protože uvnitř komunikujeme s Bohem. Skrze toto učil lidi vycházet na takové úrovně, jež jsou vyšší, čistší andělských úrovní, a tímto mizely příčiny nemocí. Proto dokonce pronášení jména Ježíše zpočátku umožňovalo léčit jakékoliv nemoci, neboť tento algoritmus zdědili potomci, a nějakou dobu to fungovalo. Ale fungovalo to do té doby, dokud láska byla na prvním místě. Pak se láska začala postupně dostávat na druhé místo. A pokud apoštolové píší, že když dříve člověk onemocněl, přišel presbyter, pomodlil se a ten člověk se uzdravil. Pak ale začali být nemocní i sami presbyteři a tak dále... Jinými slovy všechny zázraky se postupně začaly vytrácet. Neboť zázrak je jev vysokých energií, kdy může dojit k narušení vnějších zákonů. Opravdu, když se přibližujeme k božské úrovni, můžeme tvořit jakékoliv zázraky a cokoliv nemožného. Pokud si přečtete o schopnostech jogínů nebo indickou filosofii, kde jsou popsané takové zázraky, jež se nesnily, tak říkajíc, ani Kristu. Zákony světa jsou stejné. Avšak přistup v tyto božské úrovně je nedokonalému člověku nedosažitelný. Člověk jednoduše zemře na cestě tam.
"Znamená to, že byli připraveni?"
" Kdo oni? Žáci?"
"Ne, ne žáci, ale ti, koho zachraňoval."
Jedná se o to, že uzdravení fungovali z energie Ježíše. Nebyli napojeni na svou energii, ale na jeho. Bylo jen potřeba mu věřit a směřovat k němu a tak skrze něho šla energie k nim. Tak docházelo k tomuto efektu, v tandemu šli za ním a přecházeli na jeho úroveň a nemoci mizely.
"To je tady zase konzumenství?"
"Co?"
"Je to konzumenství?"
V nějakém smyslu... Pochopte, oč jde - to je záloha. Třeba vám dali zálohu v zaměstnání a vy řeknete: "Paráda! A teď půjdu pracovat na jiný podnik." Nebo vám dali zálohu a říkáte: "Dobře, budu pracovat a dostanu výplatu." Vše závisí na člověku. Může to být zálohou nebo nemusí. Proto jen jeden z deseti malomocných přišel poděkovat Kristu. Takže jeden přišel pracovat, ostatní si vzali zálohu a zmizeli. To je všechno. Je to úroveň lidí v té době - jeden k devíti. Jeden člověk je připraveny jít k Bohu a dávat a devět je schopno jen brát a modlit se za své zdraví. V podstatě si nemyslím, že se tento poměr dnes výrazně změnil.
"Můžu položit otázku?"
"Ano."
"Sergeji Nikolajeviči, pokud třeba v křesťanství lze změnit kohokoliv, dokonce hříšníka, ba i toho nej-nej..."
"Ano."
"... zaostalého, primitivního člověka. Znamená to, že můžeme změnit člověka proti jeho vůli, nebo na nejhlubinnější úrovni, kde jsou všichni jednotní..."
Měnit člověka můžeme, ale Kristus řekl: "Nedávejte psům, co je svaté." To znamená, že jsou lidé, kteří se nechtějí měnit a je zbytečné je měnit skrze lásku, péči a všechno ostatní. Oni se mění přibližně tak, jak se říká ve Starém zákoně: "Chytrému napověz, hloupého kopni." Takoví lidé se již učí prostřednictvím tvrdých opatření. Ježíš by mohl změnit ty, co prodávaly v chrámu, ale měl málo času a tak snazší a rychlejší bylo je zmrskat bičem. Velmi dobrá výchova v tom smyslu, aby k tomu nedocházelo. Čímž jsme se nechali unést. Proto osobní vůle vždy zůstává člověku. A když Kristus ve své vesnici uzdravoval lidi, tak se mu to nedařilo, jednomu, dvěma, ale ostatním to nepomohlo. Tím pádem jde o to, že násilím proti vůli člověka, ho nikdy nezměníš. Pouze on sám se může svým snažením změnit ve vyšších aspektech. Jinou cestu k dokonalosti nemá.