Bruno Groning - Jak vůbec dojde k tomu, že člověk onemocní

05.02.2019 17:47
 
"Čím více se člověk od Boha odklonil, vědomě nebo nevědomě, tím méně života vězí v jeho těle, takže tam je sotva tolik života, aby orgány na něj reagovaly, jak jim to bylo určeno. Člověk tak již nemohl jít s plnou silou životem, vzdálil se zde od tohoto pramene síly a nakonec to spojení k velkému Božímu prameni síly ztratil. Tak už nemohl do sebe přijímat sílu Boha, jeho tělo se tak stalo vrakem."
Bůh stvořil člověka krásného, dobrého a zdravého. Tak ho chce mít. Prapůvodně byl člověk s Bohem zcela spojen, byla zde jen láska, harmonie a zdraví, všude byla jednota. Ale když první člověk naslouchal zlému hlasu - který promlouval vně této jednoty - a uposlechl jej, tehdy toto spojení rozbil a od té doby stojí Bůh zde a člověk tam. ...
Mezi Bohem a člověkem vznikla velká propast. Není zde žádné spojení. Člověk je odkázaný jen sám na sebe - může být věřící a modlit se jak chce - na své životní cestě bude i nadále zlem napadán a stahován do hloubky. Vy jste se na vaší životní cestě dostali sem, až sem dolů. Prožíváte nešstí, bolesti, nevyléčitelné utrpení. Říkám Vám: Nechoďte ješ hlouběji, nýbrž vás volám k velkému obratu! Pojďte nahoru, přes propast vám stavím most! Jděte z cesty tohoto utrpení na Boží cestu! Na ní neexistuje žádné neštěstí, žádné bolesti, žádné nevyléčitelné, je zde jen dobro. Tato cesta vede zpět k Bohu! ...
Kdo se zaměstnává nemocí, pevně ji drží a uzavírá Boží síle cestu. Nemoc nepatří k člověku! ... Nejdříve musí člověk dospět k vnitřnímu obratu, nejdříve musí být ochoten, to ďábelské ze sebe vyrvat a nalézt cestu k Bohu. Teprve potom je hoden toho, aby byl vyléčen. ...
Jak vůbec dojde k tomu, že člověk onemocní? Prapůvodně nebyl člověk nemocný. Lidé se stali špatnými z generace na generaci; a jsou stále horšími. Špatnost zasáhla tak daleko, že se brzy už nebude moci žít. Spory a nesváry v samotné rodině, více války než míru mezi národy! Starosti přinesly lidstvu duševní utrpení a zapustily kořeny tak hluboko, že lidé museli onemocnět. Jeden zatěžuje duševně druhého! Lidstvo je znetvořené, lidé se od přirozeného vzdálili, mnozí ztratili víru v Boha. Kdo sejde z Boží cesty, ten se vzdálí svému zdraví. ...
Bůh nám dává vše dobré, jen musíme to Jeho všechno, co nám posílá, přijmout. Nuže - dělejte to!" ...
Ti, kteří mají ještě volně se pohybující tělo, ti ho rádi často křečovitě svírají, to je také moc, moc zvyku. Nohy překřížit, přehodit přes sebe; jistě si může i občas pohovět, to znamená protáhnout se, zalenošit, ale ne tehdy, když člověk chce přijímat dobro, to Boží. Tu pak musí být volný, musí tu sedět nebo stát s otevřenýma a prázdnýma rukama! ...
Máte se ladit na to, abyste přijali to pravé, Boží vysílání, lépe řečeno: dosahovali. Jak tohoto vysílání dosáhnete? To brzy zjistíte. Stále znovu a znovu musím říkat, že teprve potom, kdy svému tělu věnujete skutečnou pozornost, tedy dávejte pozor, co se v něm děje, mnohem méně na to, co se děje kolem něho, nýbrž jen v něm, ve vašem vlastním těle. Proto vás upozorňuji, když přijdou regulace, vydržte je. Nestane se nic špatného, nýbrž jen to, že se člověk uzdraví." ...

.....